Jak to tak vypadá, s různými zvláštními exoplanetárními systémy se v poslední době roztrhl pytel.
Po přehršli plynných obrů zvíci Jupitera a Saturna se teď pomalu (nebo dokonce rychle?) začínají množit i exempláře menší, takzvané „neptuny“. Tím se rozumějí planety, jejichž hmotnost se nepočítá na stonásobky pozemské, ale na pouhé desítky či dokonce jednotky. Nelezeno jich bylo už dvanáct. Zatím je samozřejmě dost brzo na statistiku, ale zdá se, že takových neptunů může být v kosmu poměrně dost. Což samozřejmě silně nahrává i planetám obyvatelného ražení – ono ostatně i některé méně hmotné neptuny (pod 10 hmotností Země) by mohly být tak trochu obyvatelné (tzv. oceánské planety), jen mít správnou teplotu. Obě podmínky, tedy malá hmotnost a akorátní teplota zatím dodrženy, zdá se, nikde nebyly, nicméně v některých případech to už bylo takříkajíc o chlup.
Jedním obzvlášť pozoruhodným kouskem je hvězdná soustava HD 69830. Jedná se o hvězdu třídy K0, tedy o něco málo menší a méně zářivou než je Slunce. Má cca 85% jeho váhy a něco mezi 45 a 72% jeho zářivosti. Odhady stáří se různí mezi cca 2 a 7 miliardami let.
Loni v dubnu na tuto soustavu upozornil Spitzerův kosmický teleskop, když zde objevil pásmo asteroidů přibližně 25x masivnější než to naše. Pás byl odhalen díky infračervenému záření jemného prachu, který vznikl kolizemi větších těles. Na rozdíl od našeho pásma leží toto v menší vzdálenosti, nežli naše Venuše.
V květnu 2006 tým astronomů z Jižní Evropské Observatoře (ESO) pomocí spektrografu HARPS objevil okolo této hvězdy ne jednu, ale hned tři planety ve velikostní třídě Neptunu! Planetárních soustav se třemi obyvateli neznáme mnoho, a soustava ze samých neptunů je sama o sobě značně pozoruhodná.
Jak tedy vypadají jejich „osobní data“?
|
Planeta |
Oběžná doba (dny) |
Výstřednost |
Hmotnost (Me) |
Vzdálenost (AU) |
Přibližná teplota (v
Celsiích, pro svítivost 0,6 slunce) |
|
HD 69830 b |
8,667 |
0,1 |
10,20 |
0,0785 |
591 |
|
HD 69830 c |
31,56 |
0,13 |
11,80 |
0,186 |
288 |
|
HD 69830 d |
197 |
0,07 |
18,10 |
0,630 |
32 |
Všechny tři planety jsou poměrně teplé – rozhodně teplejší než naše vlastní. První dvě jsou přímo žhavé a navíc poměrně málo hmotné, takže podle jejich objevitelů půjde zřejmě o tělesa z velké části kamenná. Jejich objevitelé považují tu žhavější za obrovské kamenné těleso podobné Merkuru, planetě c přiznávají určitou atmosféru, zatímco d má být těleso podobné našemu Neptunu, tj. s kamenným jádrem, obálkou přehřáté vysokotlaké vody (a snad i čpavku) a hustou atmosférou. Samozřejmě toto těleso by bylo nesrovnatelně teplejší než kryogenní Neptun. Pozoruhodná je i malou výstředonstí, kterou se podobá planetám naší Sluneční soustavy
Zdá se také, že planety c a d pomáhají udržovat pásmo asteroidů mezi svými orbitami – v astronomické hantýrce se říká, že jsou jeho pastýři.
Některé zdroje uvádějí, že planeta d leží v obyvatelné zóně – tj. že její povrchová teplota (kdyby měla pevný povrch) by mohla dovolovat existenci kapalné vody. Je dosti obtížné to rozhodnout, protože různé zdroje udávají různou zářivost mateřské hvězdy. Nejmenší uváděný údaj, 0,45 Slunce, by znamenal, že planeta je o něco teplejší než Země – tj. asi 20 stupňů Celsia při shodné odrazivosti. Jinde však lze najít čísla podstatně vyšší, takže teplota by šplhala někam k šedesáti stupňům. Větší odrazivost (tzn. světlejší planeta) by znamenala nižší teplotu. Skleníkový efekt (který je u planety se silnou atmosférou nevyhnutelný) by ovšem pracoval ve směru opačném, a jeho vliv by se jistě počítal minimálně v celých desítkách stupňů.
Ostatně, svět 18x hmotnější než Země (nebo možná i daleko těžší, vzhledem k technickým možnostem je u měřených hmotností exoplanet vždy možná velký výchylka směrem nahoru) těžko může být obyvatelný. Atmosféra je zřejmě vodíkohéliová, o nesmírném tlaku. Ačkoli je planeta dost možná tvořena z velké části „vodou“, bude tato voda skrytá v hlubokých vrstvách, žhavá a vysokotlaká, takže oceán bude připomínat jen těžko. Případný život by byl odkázán na místa vysoko v atmosféře, většina vědců však pochybuje o takové možnosti.
Případné Zemi podobné měsíce planety by snad mohly být příhodnější – pokud by svítivost hvězdy ležela u dolní hranice odhadů. Nejspíše jsou to však jen přehřáté kamenné koule podobné Merkuru či pekla venušanského typu.
Samozřejmě, kdyby planeta d měla hmotnost nižší, zhruba poloviční, nemusela by být zcela ztracená. Mohlo by se jednat o oceánský svět (viz „oceanické planety jiného typu“ na http://www.distantworlds.wz.cz/DisWorlds1-2/Astro/Typyplanet.htm).
No, takže na obyvatelný svět to zrovna nevypadá, ale jak se říká, nemusí pršet, stačí když kape. Tentokrát už se astronomové téměř strefili do potenciálně obyvatelné planety – tak nezbývá než držet palce, ať už to někdy příště konečně vyjde!
Zdroje:
http://www.eso.org/outreach/press-rel/pr-2006/pr-18-06.html
http://www.solstation.com/stars2/hd69830.htm
http://exoplanet.eu/star.php?st=HD+69830&showPubli=yes#a_publi
http://www.stellar-database.com/Scripts/search_star.exe?Catalog=HD&CatNo=69830